Dětství strávil v Poděbradech, kde se seznámil s bratry Mašínovými. Spojoval je zájem o zbraně, ale Vladimír Hradec o přesných plánech Mašínů nevěděl. Požádali ho, aby schoval jejich zbraně pro případ eskalace násilí na obyvatelstvu ze stran komunistů. Po jejich útěku byl Vladimír Hradec i celá jeho rodina zatčena. Odsoudili ho k 22 letům za velezradu a špionáž, jeho rodiče na 18 let a bratra na 16. Trest si odpykával na Mírově, v Leopoldově a v uranových dolech na Jáchymovsku. Propuštěn byl po deseti letech v roce 1964 a pracoval ve Spolaně Neratovice, o svém věznění za totality nemluvil. Zemřel 20. února 2020.
