Intimita na veřejnosti

Vášeň je těžko
kočírovatelná záležitost a některé jedince ovládá natolik, že se
nezdráhají projevovat si vzájemně náklonnosti klidně i v davu za bílého
dne, a to někdy i poměrně radikálním způsobem. Lidské vnímání vhodnosti
některých projevů mimo soukromí je
různorodé. A to se týká nejen líbání, o kterém je dnes řeč. Vše, co
vybočuje z obvyklých norem, obvykle působí rozruch. A u fyzických
projevů a odhalování to platí možná až trojnásob. Někteří se tím baví,
jiní to aktivně podporují a třetí skupina je lehce znechucena.
Akce Jízda metrem bez kalhot, kterou každoročně po celém světě podporují
v různých zemích tisíce recesistů, je příkladnou ukázkou toho, že má
společnost v tomto ohledu nejednoznačný postoj. V dnešním díle se k
tématu partnerské a odhalovací odvázanosti vyjádřilo
mnoho respondentů. Těmi hlavními jsou guru společenské etikety Ladislav
Špaček a fotograf a sympatizant vysvlékací akce v metru Petr Flíček. Měla by být intimita věcí veřejnou a tolerovanou, nebo je to z podstaty
slova záležitost, která patří do soukromí mimo zraky kolemjdoucích?
Které projevy jsou dle vás ještě snesitelné a únosné, a co už je za
hranicí slušnosti a vhodnosti?